Zpráva z kopané za rok 2005

Autor: administrator <marek.psenicka(at)gmail.com>, Téma: Historie, Zdroj: René Živný, Vydáno dne: 27. 11. 2006

Zpráva z družstva dospělých za rok 2005.

Zpráva z oddílu kopané, družstvo dospělých za rok 2005

Vážení přátelé a příznivci semínské kopané.

Dovolte mi, abych vás informoval o dosažených výsledcích fotbalového družstva dospělých v uplynulém roce 2005.

Rok 2005 je jako každý jiný z fotbalového hlediska rozdělen do dvou částí. Ta jarní dokončuje sezónu předešlou a naopak ta podzimní rozjíždí sezónu novou. V loňském roce ve stejnou dobu jsem zde konstatoval, že se družstvo pohybuje po podzimu kolem pátého místa tabulky s jistou možností na postup do 3. třídy. Bohužel, v jarní části sezóny se nám na postupovou příčku dostat nepodařilo, a udrželi jsme 5. místo, ačkoli postupovala nakonec družstva dvě (Zdechovice a Přelouč B). Jistě máte v paměti divoký závěr sezóny, kdy jsme nejprve vyhráli 6:1 v Dolanech, abychom posléze dostali jedenáctigólový příděl ve Zdechovicích. Za celou sezónu jsme tedy nasbírali 33 bodů (a to se hrálo o dva zápasy více než letos) při skóre 40:33. Malá ztráta na druhou Přelouč znamenala, že na postup nám chyběli 4 body.

Před letní přípravu se nám podařilo doplnit kádr nejkvalitněji a přitom nejlevněji za posledních několik let. Jednalo se totiž o návraty našich hráčů buď z dorostu v Přelouči či návrat našich hráčů, kteří z různých důvodů doposud nehráli. A jak se později ukázalo, příchod těchto hráčů byl pro náš mančaft jednoznačně přínosem. Z Michala Panchártka se stal čtrnáctigolový kanonýr s přezdívkou Koller u našich diváků, z Petra Tomáška vynikající obránce, stejně tak z Ondřeje Vokála skvělý a rychlý záložník, z hostování v L. Chrčici se vrátil a začal pravidelně hrát matador Jirka Sobl, což je pro náš hráč typu vůdce Karla Poborského v reprezentaci, kterého všichni respektujeme a v neposlední řadě přišel do útoku David „Baroš“ Štajner, který se bohužel hned v druhém mistráku ve Chvaleticích zranil a po zbytek sezóny nebyl k dispozici.

Pod vedením trenéra Vávry pro nás začala podzimní část sezóny sérií 6 přípravných zápasů z nichž naše bilance byla 3 výhry, jedna remíza a 2 prohry. Výhry přišly 3:2 s Tetavou, 2:1 s Krakovanama a 5:2 s přeloučským dorostem, remíza v druhém zápase s Tetavou, který se hrál na turnaji v Kolesách a nakonec jsme jej vyhráli na penalty 5:4 a prohry 2:0 s Kolesy a 3:1 s Újezdem A.

Podzimní mistrovská část sezóny pro nás začala v neděli 14.8., den po turnaji v malé kopané, který tradičně pořádáme. Našim úvodním soupeřem bylo družstvo Starých Čivic B a hned na úvod se jednalo o velice silné mužstvo, které dokonale prověřilo naše síly. Ještě v poločase trvala remíza 0:0 a nakonec se nám podařilo vyhrát těsně 1:0 po brance Živného v závěru utkání.

To druhé utkání ve Chvaleticích bylo již výsledkově veselejší, ovšem herně tak snadné nebylo. Domácí s několika hráči áčka s námi drželi půl hodiny vyrovnanou hru a až těsně před koncem poločasu se nám podařilo vstřelit dva góly. Naštěstí se ve druhé polovině plně ukázala naše převaha a tak byl konečný výsledek po třech gólech Panchártka, dvou Tichého a jednom Živného 6:1 v náš prospěch. Naše slabší první půle se projevila i ve třetím utkání s Labskou Chrčicí, kdy jsme doma v poločase vedli jen těsně 2:1, ale opět po střelecké kanonádě Panchártka jsme vyhráli 5:2.

Velice stěžejní bylo utkání v Rohovládové Bělé, kde jsme dlouho prohrávali, ale díky stupňovanému tlaku nakonec vyhráli po vlastním gólu a brance Štěpána Tichého 2:1. V našem tažení nás nezastavil ani v derby tradiční soupeř ze Sopřeče, jehož jsme smetli 3:1 nejen po dvou gólech Živného a jednom Samka, ale především po vynikající práci naší obrany, včetně brankáře, jejichž výkony se ukázaly stěžejními pro naše podzimní výsledky. Následoval zápas v Tetavě, kde se nám nikdy nehrálo dobře a již těsné výsledky ze dvou letních příprav dávaly tušit, že to nebude lehké utkání. Poločas 0:0 a navíc hned na začátku druhé půle proti nám nařízená penalta. Domácí jí ale nedali a nám se podařilo díky vlastnímu gólu a gólu Michala Panchártka odvézt vítězství 2:0. S fotbalem měl tento zápas ovšem společného pramálo.

V následném, velice svižně hraném utkání s Bukovkou na domácím hřišti zahrálo opět celé družstvo na výbornou a po dvou gólech Michala Panchártka jsme zvítězili 2:0. Následovali velice obávané Jankovice, které ovšem proti nám jako by nebyly. Po prvním gólu se domácí zhroutili a my jim nasázeli čtyři branky, když tu první nejdůležitější dal Josef Václavek, dvě přidal tradičně Panchártek a jistě si pamatujete také na výstavní přímý kop Tichého přímo k tyči němě stojícího jankovického gólmana. To už bylo osmé kolo bez prohry a čekal nás osudný domácí zápas s Dolany B. Před rekordní domácí návštěvou, kterou jsme se snažili nalákat nejen na kvalitní kopanou ale i na pivo zdarma, jsme nakonec prohráli jediné utkání podzimu 2:1 a tak diváci se museli spokojit pouze s pivem zdarma, jelikož fotbalově to nebylo nic moc, i když bojovnost slušná a rozhodčí nám v poslední minutě neuznal góla. Poslední utkání podzimu nás čekalo v Kojicích a po vydřené výhře 1:0 jsme si oddechli, že podzim již končí.